Ženy na tahu – Olomoucký kraj

Třetí a zároveň závěrečný den jsme my, ženy na tahu, vyrazily do Olomouckého kraje. Počasí se opět vyvedlo a my viděly další kus Moravy!

Nejmladšímu starostovi v ČR, Tomášovi Pavelkovi, jsme už dlouho slibovaly návštěvu v jeho obci zvané Mořice. A slib jsme taky dodržely! Časně ráno nás v malé malebné obci přivítal Tomáš na úřadě a povykládal nám o historii Mořic i svých plánech do budoucna. Jeho elán a píle jsou skutečně obdivuhodné. Po krátké prohlídce návsi, kostela a dětského hřiště v krásně upravené zahradě za obecním úřadem, jsme už však musely pádit do Přáslavic.

V posádkové obci Přáslavice vládnou ženy, a to v čele se starostkou Jitkou Ivanovou. Po necelých dvou letech starostování se jí povedly skoro zázraky! Nechala kompletně zrekonstruovat školu, vybudovat nové hřiště, obnovit zeleň na sídlišti a mnohé další. V obci je navíc přibližně 160 bytů, které původně patřily armádě. Snaží se je tedy postupně opravovat, zvelebovat a prodávat. I tato obec má však svá trápení. Ať už jde o nelegální ubytovnu, s jejíž majitelem není rozumná řeč, či průtah obcí po silnici, která nebyla 60 let rekonstruována. Nicméně energie, fantazie a optimismus ženám v tomto úřadě určitě nechybí!

Poobědvaly jsme v Olomouci společně s naším lídrem pro Olomoucký kraj, Josefem Suchánkem, s nímž jsme probíraly zejména nadcházející krajské volby. Představil nám svou vizi i společnou kandidátku STAN a Pirátů. Myslím, že jde o skvělou spolupráci, která díky silnému lídrovi se schopnou partou lidí za zády bude mít úspěch.

V Olomouci jsme ještě chvíli zůstaly, jen se přesunuly na Horní náměstí do Levandulového bistra, jehož majitel, soukromý zemědělec Lukáš Drlík, nám nadšeně a s humorem povyprávěl nejen o svém podnikání, ale i o důsledcích koronavirové krize, s nimiž se jeho farma potýká. Jeho levandulové produkty, limonády i koláčky nás tak nadchly, že jsem si i pár levandulových suvenýrů odvezla domů.

Naší poslední destinací byly Troubky. Zde nás přivítal starosta Radek Brázda společně se svým místostarostou Jindřichem Válkem. Vzpomínal na ničivé povodně v roce 1997, které jeho obec naprosto zdevastovaly. Vyprávěl, jak bylo tehdy těžké bez internetu či vůbec mobilních telefonů informovat občany o hrozícím nebezpečí a že si tyto povodně bohužel vyžádaly kromě zničeného majetku i ztráty na životech. Připomněl i následnou náročnou rekonstrukci i zavedení opatření, která by měla podobné zkáze příště zabránit. Řešili jsme však i pozitivní záležitosti, například nové letní kino či nádhernou školní Eco zahradu, která dělá radost nejenom dětem.

Když jsme v pozdním odpoledni návštěvu v Troubkách ukončily, měla jsem už putování takříkajíc „plné brejle“ a vydala se zpět do Moravské Nové Vsi, tedy domů.

Tento nesmírně nabitý třídenní maraton, během něhož jsme společně s kolegyní Kovářovou zvládly projet Pardubickým, Jihomoravským i Olomouckým krajem mě sice vyčerpal, ale zároveň i nabil ohromnou energií. Osobně se poznat se starosty jak malých vísek, tak větších měst a městysů mi neskutečně rozšířilo obzory a já už se teď nemohu dočkat, až se znovu vydám poznávat krásy naší země, tentokrát třeba její západnější kout.


2 zobrazení

© Jana Krutáková všechna práva vyhrazena, 2019

elizatelier.png