V úterý jsem byla na návštěvě v Uherčicích u Hustopečí, typické zemědělské obci s krásným novogotickým kostelem sv. Jana Křtitele, která nedávno kvůli likvidaci mokřadu přitáhla pozornost nejednoho čtenáře tisku či sociálních sítí.
Přijala jsem pozvání pana starosty Marcela Slezák a doc. Ing. Zbyňka Kulhavého a viděla Uherčice poprvé na vlastní oči. A důvod mého pozvání? Abych se dozvěděla, jak to s tím mokřadem tedy opravdu je!
Na území o rozloze cca 56 ha, které přiléhá k řece Svratce, je vybudována gravitační regulační drenáž ze 70. let. Je tedy využito spádu terénu k odtoku či nátoku vody na pozemek a není tak potřeba žádná energie. Navíc díky vybudovaným regulačním šachticím je možné vodu z pozemku nejen odvádět, ale i zadržet!
A jak vůbec vznikl onen mokřad? Nachází se v krajině, kudy protékají řeky Svratka a Šatava, lužní les a na druhém břehu řeky bylo vybudováno v roce 2014 hned několik nových mokřadů.
Zmiňovaný mokřad však vznikl v důsledku nefunkční čerpací stanice na odtoku. Voda neměla možnost odtékat a nešlo regulovat hladinu vody v drenáži, čímž došlo k zamokření pozemků a obdělávané zemědělské půdy. Státní pozemkový úřad, jakožto vlastník zařízení, tak po několika jednáních přislíbil opravu díla, jelikož uživatel pozemků má zájem tuto regulační drenáž provozovat.
Meliorační a další vodohospodářské stavby dříve spravovala tzv. vodní družstva a od roku 1969 pak Státní meliorační správa. Později Zemědělská vodohospodářská správa, která však byla v roce 2012 zcela zrušena. Meliorační stavby pak přešly částečně do správy státu – SPÚ a potrubí průměru menšího než 300 mm pak do majetku vlastníků pozemků. V ČR máme dosud evidováno 1,2 mil. ha melioračních staveb, zhruba 450 tis. ha je funkčních.
Je třeba si ovšem uvědomit, že rozdrobená držba a množství vlastníků pozemků často ztěžují jakoukoliv snahu o sjednání nápravy, neboť se většinou jedná o vodoprávní řízení, kde je třeba vyjádření vlastníka pozemků!
A také, že ne každá meliorace je pro krajinu škodlivá.